Detektoring

V současné době se v České republice využívají k terénním studiím (faunistickým, ekologickým, etologickým) ultrazvukové detektory. Díky druhově specifickým echolokačním signálům (ve vyhledávací fázi a typickém prostředí) lze určit většinu evropských druhů, ovšem to je úkol pro zkušené odborníky.

K čemu rekreační detektoring

Pro ty, kteří rádi objevují tajemství přírody, kteří poznávají děje a zákonitosti sobě pro radost, kterým není lhostejné, kolik „divočiny“ přežije ve velkoměstě, kolik živočichů tu žije s námi, pro ty je určen „rekreační detektoring“. Může ho vyzkoušet kdokoliv, bez předchozích zkušeností a znalostí, kdokoliv může pozorovat lovící netopýry, kdokoliv může objevit úkryt netopýří kolonie. Kdokoliv může pomoci chránit netopýry. Přesné určení druhu není potřeba, v ČR jsou všichni netopýři a jejich úkryty chránění zákonem. Odborníci se na základě vašeho tipu mohou vydat na místo a provést přesnou determinaci druhu, v případě potřeby zajistit ochranu netopýřího úkrytu.

Ultrazvukový detektor Magenta 5 s podsvíceným displejem.

Ultrazvukový detektor Magenta 5 s podsvíceným displejem.

Pozorování netopýrů

Vidíte vysoko na obloze časně zvečera netopýra, který se leckdy třepetá na obloze spolu s rorýsy, má dlouhá, úzká křídla a větší, zavalité tělíčko? Pak se většinou jedná o netopýra rezavého. Netopýr kroužící půl metru a níž nad rybníkem, který zde loví létající dvoukřídlý hmyz a který slétne níž, aby si sebral z vodní hladiny tučné sousto, bude obvykle netopýr vodní. Nebo vám ve štítě chaty už roky sedí malí netopýrci, kteří se ozývají skřípavými zvuky, vylétají časně zvečera, loví kolem stromů, a jejichž drobný trus najdete nejen na zemi, ale také nalepený na stěně a na oknech? Pomocí detektoru zjistíte, jedná-li se o netopýra hvízdavého, parkového nebo nejmenšího.

Co k tomu potřebujeme

Potřebujeme ultrazvukový detektor, stačí některý z levnějších typů se systémem HET (např. Magenta 4 nebo Magenta 5 s podsvíceným displejem). Detektory Magenta mají vestavěný, poměrně výkonný reproduktor, který umožňuje hlasitý poslech více lidem najednou. Při určování druhů vám kromě zvuku z detektoru poslouží také vaše vlastní oči a případně silnější baterka. Můžeme objevit i úkryt v dutině stromu, odkud netopýři vyletují nebo se tam vracejí.

Kdy se vydat do terénu

Netopýry lze sledovat v době jejich aktivity. To je od jara do podzimu. V době hibernace (v závislosti na počasí cca od poloviny listopadu do konce března) nevydávají žádné echolokační signály a nelze je sledovat pomocí ultrazvukového detektoru. Vhodná doba pro pozorování netopýrů je cca půl hodiny před západem slunce až hodinu po západu. Některé druhy čekají na úplnou tmu (netopýr pestrý), jiné opouští úkryty ještě za světla (netopýr rezavý). Za deště a silného větru zůstávají v úkrytu, stejně jako při nízké teplotě pod 5 °C (se západem slunce může teplota poklesnout i o několik stupňů; není od věci aktuální teplotu změřit teploměrem). Netopýry můžeme sledovat na lovišti nebo při výletu z úkrytu. Mezi úkrytem a lovištěm se mohou přemísťovat na vzdálenost i několika km. Ve městě mohou být úkryty netopýrů v dutinách stromů, za odchlípnutou kůrou, v prasklinách, ale i v panelových domech (štěrbiny mezi panely, větrací šachty, oplechování, parapety), ve starší zástavbě za omítkou, v prostoru vafek, na půdě. Netopýry tak můžete sledovat nejen na lovišti, ale po celou cestu domů.

Co si vzít sebou na detektorovací vycházku:

detektor s náhradní baterií
silnou baterku, nejlépe čelovku
zápisníček a tužku
teploměr
bezpečnostní reflexní prvky, abyste byli ve tmě dobře viditelní zejména pro cyklisty

Co je důležité si poznamenat:

frekvenci, na které byl netopýr slyšet nejhlasitěji
svůj popis zvuku
odhadněte, kolik signálů přibližně vydával za sekundu
prostředí, kde netopýr loví, případně jakým způsobem, výšku letu netopýra (nad střechami, nad korunami stromů, na okraji lesa, nad zemí, nízko nad vodou apod.)
jak vypadal, jakou měl siluetu (malý, velký, úzká křídla, široká křídla apod.)
datum, čas či dobu po západu slunce
odhadnout počet netopýrů (1, 2–4, 5 a více)

Jak poznáme úkryt

Objevit úkryt netopýrů vůbec není jednoduché, ale může se vám to podařit, když víte, jak na to:

  • Někdy se nám poštěstí a za soumraku vidíme větší počet netopýrů vylétat nad korunu stromu. V takovém stromě může být úkryt. Stromové úkryty bývají i více než 20 m nad zemí.
  • Nebo najdeme hromádku trusu na zemi u domu nebo na půdě. Často nad takovým místem je možné pozorovat netopýry vyletující z malé škvírky pod střechou.
  • S detektorem je to snazší. V blízkosti úkrytu bývá slyšet větší množství zvířat, často vylétnou a zase se k úkrytu na okamžik vrátí, než se vydají na loviště. Do úkrytu se během noci vrací, někdy se podaří úkryt objevit při návratu. Zkušený mapovatel odliší hlasy vydávané v blízkosti úkrytu od hlasů lovících netopýrů.
  • O potvrzeném úkrytu mluvíme v případě, že známe přesný otvor, ze kterého netopýři vyletují. Pokud se domníváme, že by tam takový otvor někde mohl být, ale nevíme přesně kde, hovoříme o pravděpodobném úkrytu.
  • Může se stát, že se na potvrzený úkryt půjdete podívat za několik dní, ale žádného netopýra nezastihnete. Zvláště netopýři žijící ve stromech úkryty střídají a zrovna se mohli přesunout na jiné místo.

Mailová adresa pro ohlášení úkrytu: nyctalus@email.cz

Přehledná tabulka

Český název Latinský název Frekvence s maximální energií
netopýr rezavý Nyctalus noctula fmaxe17–26 kHz, 2,5–5 signálů/s
netopýr stromový Nyctalus leisleri fmaxe 22–28 kHz, 3–5 signálů/s
netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus fmaxe 22–32 kHz, 5–10 signálů/s
netopýr pestrý Vespertilio murinus fmaxe 23–26 kHz, 3–4,5 signálů/s
netopýr večerní Eptesicus serotinus fmaxe 24–27 kHz, 4–7,5 signálů/s
netopýr ušatý Plecotus auritus fmaxe 25–35 kHz, 10–20 signálů/s
netopýr velký Myotis myotis, M. oxygnathus fmaxe 30–35 kHz, 6–9 signálů/s
netopýr černý Barbastella barbastellus fmaxe 31–33 a 40–43 kHz, 14–20 signálů/s
netopýr Saviův Hypsugo savii fmaxe 32–35 kHz, 3–5 signálů/s
netopýr parkový Pipistrellus nathusii fmaxe 38–42 kHz, 6–9 signálů/s
netopýr vousatý nebo n. Brandtův Myotis mystacinus, M. brandtii fmaxe 38–50 kHz, 7–13 signálů/s
netopýr vodní Myotis daubentonii fmaxe 40–49 kHz, 10–15 signálů/s
netopýr hvízdavý Pipistrellus pipistrellus fmaxe 44–49 kHz, 10–14 signálů/s
netopýr brvitý Myotis emarginatus fmaxe 50–70 kHz, 11–20 signálů/s
netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus fmaxe 52–57 kHz, 11–15 signálů/s
vrápenec malý Rhinolophus hipposideros fmaxe 108–115 kHz, 10–14 signálů/s